/14.5. 2024/ Životní epizoda božského zpěváka, který se ze své socialistické vlasti vydal v 70. letech naplnit své sny do kapitalistické ciziny, inspirovala dramatika a režiséra Jakuba Čermáka k vytvoření nové inscenace napsané přímo pro Švandovo divadlo. Návrat krále nabízí výlet do minulosti, příběh nepravděpodobné lásky i tragikomickou bitvu o smysl umění. Premiéra písničkového retro muzikálu s momenty sarkasmu i dojetí bude 25. května ve Velkém sále Švandova divadla. Chytlavou hudbu včetně písní odkazujících k dobovým melodiím napsal Petr Marek, frontman kapely Midi Lidi. V titulní roli popového idolu Gabriela Krále se publiku představí Jan Mansfeld, jeho manažera Ládínka ztělesní Jakub Tvrdík, Generálního tajemníka hraje Luboš Veselý. Publikum se může těšit i na mnoho dalších plnokrevných postav ztvárněných jak členy smíchovského souboru, tak jeho neméně výraznými hosty.
Gabriel Král (Jan Mansfeld) je největší popovou hvězdou socialistického Československa. Hudba je mu vším a je právem přesvědčen, že svými písněmi vnáší do společnosti soulad a harmonii. Chce, aby jeho vystoupení byla dokonalá, proto od sebe a od okolí požaduje maximum. K tomu mu však v jeho chudé domovině leccos schází: kostýmy pošité flitry, barevné filtry do reflektorů nebo čistě zpívající Vokalistka (Nataša Bednářová). Královu odhodlání předvádět perfektní show brání vlažný postoj Ředitele státní agentury (Jan Grundman), nevůle Generálního tajemníka (Luboš Veselý) a také jeho vlastní zbabělost… Byť on sám to vidí jinak: „Nejsem zbabělec / Jsem utěšitel / Jsem konformita / Jsem apoštol konsenzu / Ovšem ve věci hudby / již odmítám přistupovat na kompromisy.“ Jednoho dne Gabriel Král zmizí. Konečně se ocitá v zemi, kde jsou vysněné věci dostupné! Žádají tu ale od něj vždy jen jednu píseň. A tou je píseň o hmyzu…
Příběh obskurní i zábavný
„Emigrantskou epizodu v kariéře popové hvězdy s andělským hlasem považuji za jeden z nejobskurnějších i nejzábavnějších příběhů, jaké si lze jen představit,“ říká autor hry a režisér Návratu krále Jakub Čermák. „Opustit své publikum a vlast kvůli blyštivému kostýmu, jenž ovšem našemu Gabrielu Královi, oddanému služebníkovi své hudby, přijde pro jeho práci zcela nepostradatelný, je myslím fascinující. Heroický, tragikomický i okouzlující zároveň,“ míní Čermák. Tvůrce, považovaný za jednu z nejvýraznějších autorsko-režijních osobností současného českého divadla, se tak v Návratu krále zamýšlí nad hledáním českého hrdiny, vztahu k celebritám a ve fiktivním příběhu si zlehka pohrává s odkazy na skutečné osoby, reálie a události.
V úloze Gabriela Krále vystoupí charismatický, múzicky nadaný Jan Mansfeld. V epickém díle však mnozí z hereček a herců ztvární hned několik rolí. „Když jsem se textem postupně prodíral a snažil se dostat pod kůži své postavě, samotného mě překvapilo, jak moc jsme si s Gabrielem podobní. Pojí nás láska k hudbě, touha realizovat své sny. Oba na okolí působíme často velmi cílevědomě a snadno se staneme středem pozornosti. Na druhou stranu se ale potýkáme s pocitem nejistoty, s pochybnostmi o svých schopnostech, se strachem, že to nakonec nezvládneme,“ říká Jan Mansfeld. „Jsem rád, že mohu zakusit, jaké je to být v kůži zpěváka, který se i přes všechny nesnáze tehdejší doby pokouší se svou hudbou prorazit. Zároveň jsem si vždycky toužil vyzkoušet spojení herectví, zpěvu, tance a hry na nástroj, což je rozhodně výzva. A těší mne, že se mi poštěstilo ji přijmout právě na prknech mé domovské scény,“ dodává herec a sám na sebe prozrazuje: „Já jsem sice duší rocker, nepohrdnu ale ani jinými žánry. A když mi v autě spustí třeba Lady Carneval, rozhodně mě to nenechá chladným a zpívám jako o život. Tyhle písně mě provázely od dětství, moc dobře je znám, a když zazní z rádia, rád si je poslechnu.“
Vekslácký přikyvovač, tajemník s „popelníky“, osobité ženy
Králova věrného přítele Ládínka, manažera v ČSSR, hraje Jakub Tvrdík, který nedávno rozšířil soubor Švandova divadla. „Kapelník Ládínek je takový přikyvovač veksláckého typu, který si i nechá „nakopat‟ leckam, jenom aby neohrozil skvěle rozjetý byznys,“ říká Jakub Tvrdík, jemuž se od začátku hra líbila. „Když jsme text poprvé přečetli, byl jsem z něj úplně nadšený; dlouho jsem nečetl něco tak zábavného. Líbí se mi, jakým způsobem je hra napsaná. Je to skoro až poezie, což je mi blízké,“ líčí Tvrdík.
V roli funkcionářů se představí Luboš Veselý (Generální tajemník ad.) a Jan Grundman (Ředitel státní agentury, Zahraniční manažer). „Pro mě je všeobecně zajímavé téma svobody. Z toho i vyplývá další téma – strach,“ říká Luboš Veselý. „Jak bych se zachoval v té a té době? V tom a tom tlaku?,“ uvažuje Veselý, který v Návratu krále hraje nejvýše postaveného muže v zemi. „Vzhledem k zasazení hry do konkrétní doby je zřejmé, že jde o parafrázi soudruha Gustáva Husáka. Ale nijak zvlášť se to na postavě neprojevuje. Nemluvím s přízvukem a podobně. Snad jen ty brýle – takzvané popelníky – něco naznačí,“ domnívá se herec.
V úloze ředitelovy manželky, jedné z Králových fanynek, uvidíme Annu Grundmanovou, ztělesňující i jiné pozoruhodné figury. Předsedkyni komise a další ženy ztvární Bohdana Pavlíková. Marie Štípková se převtělí v socialistickou Kadeřnici se zvláštním posláním i Německou ženu s buldočkem, Královu nekompromisní obdivovatelku. Podobně Andrea Buršová bude Zakázanou zpěvačkou nadanou vizionářskými schopnostmi i Německou ženou s pudlem. Gabrielovým konkurentem, který touží po turné po Polsku a Pobaltí, se stane Matěj Anděl. V roli protekčně dosazené Vokalistky uvidíme Natašu Bednářovou, která se dále promění v Socialistickou ženu a Zpěvačku v emigraci.
Mezi emigranty zaujme Marek Frňka, už téměř stálý host Švandova divadla, coby Zpěvák protestsongů, Spolupracovník zahraniční rozhlasové stanice. V plejádě českých „odpadlíků“ žijících na Západě je výraznou postavou rovněž dojemný, životem unavený Dirigent v podání Miroslava Hrušky, jehož uvidíme též jako Zvukaře. V inscenaci se dále objeví dvě studentky Pražské konzervatoře Štěpánka Pečenková a Natálie Hejlová v rolích Pionýrek a členky Hereckého studia Tvůrčího domu Elišky Peškové.
Fikce inspirovaná realitou
„Od začátku jsme chtěli, aby Jakub Čermák napsal text přímo pro náš soubor; zprvu jsme zvažovali jeho autorskou – a tím pádem velmi výraznou – adaptaci nějakého klasického titulu, ale nakonec jsme se rozhodli požádat jej přímo o původní text,“ říká o vzniku inscenace dramaturgyně Martina Kinská. „Po ohledávání různých témat přišel impulz od Martina Františáka, uměleckého šéfa Švandova divadla. Navrhl zabývat se socialistickým popem a toto panoptikum rozšířit o obecnější téma. Jakub Čermák v textu o Gabrielu Královi zvolil důvtipnou formu kombinace písní s promluvami ve stylu rakouského dramatika Thomase Bernharda. Postavy tak hovoří vytříbenou, expresivní a rytmizovanou řečí, často zacyklenou ve vlastních myšlenkách a floskulích. Kombinace „vysokého“ a „nízkého“ tak dává hře další naléhavost a napětí,“ uvádí Kinská. „Text je ponejvíce fikcí a je vzdáleně inspirován kombinací reálných motivů. Vyvolává úsměv, na jehož konci nám ale možná dosti zatrne,“ dodává dramaturgyně.
Lesk a bída pop music
„Význam pop music linoucí se z rádia a televize v 60. až 80. letech nechceme v inscenaci zlehčovat, byť nám dnes tyto písně připadají mnohdy legrační: jsou však hluboko uložené v paměti několika generací a ať chceme nebo ne, zůstávají součástí naší identity. Bachovu symfonii si těžko můžeme jen tak zabroukat,“ vysvětluje Jakub Čermák. V Návratu krále tak publiku nabízí guilty pleasure (provinilé potěšení) z poslechu právě tohoto druhu muziky.
V tom Čermákovi vyšel vstříc osobitý hudebník a performer Petr Marek, frontman elektropopové kapely Midi Lidi. Autor hudby inscenace (a v případě písní i textu) protkal inscenaci jímavými songy i skladbami schopnými rozproudit publiku krev v žilách. Nechybí ani stěžejní píseň o hmyzu a vzorový západoněmecký hit. „Naprosto nepokrytě vykrádám klišé české hudební pop kultury od 50. do 80. let. Vše, co uslyšíte, vám bude rovnou povědomé, uvádí Petr Marek, který byl z možnosti spolupracovat na Návratu krále okamžitě nadšený.
„Nejvíc mě bavilo psát texty tak, aby působily dobově. Například vžívat se do zpěvačky, která s okouzlující naivitou zpívá o tom, jak je normální, že žena doma dělá všechnu práci a manžel odpočívá. Mám rád, když v textu vznikají navíc i postavou imaginárního textaře nezamýšlené dvojí významy, které komentují politickou náladu doby,“ říká o své metodě Petr Marek. Hudbu i slova tvořil tentokrát s radostí a lehkostí: „Stačilo sáhnout do podvědomí. Psalo se mi to až nečekaně rychle. Je osvobozující, když můžete napsat něco, co může – a vlastně má mít nějakou nedokonalost, špatnost, kýčovitost. Ale jsem vždycky rád, když se nad tím vyjeví i nějaký přesah.“
Uniformita a individualismus
Scénu a kostýmy v socialistickém Československu a na vysněném Západě společně vytvořily Pavlína Chroňáková a Martina Zwyrtek, obě patří mezi stálé Čermákovy spolupracovnice. „Jejich koncepce pro socialistický stát pracuje s uniformitou, ale také s obrazem toho, jak by to mohlo – v ideální, leč utopistické vizi – v takové zemi vypadat. Volí k tomu paletu několika pastelových barev, které však neoklamou stísněný prostor,“ popisuje dramaturgyně Martina Kinská. Prostor Západu plného lákavých možností připomíná tak trochu jinou planetu. Využívá efektu nekonečného světelného horizontu a mnoha barev a lesku. „Vypjatý individualismus se projevuje mimo jiné v oblečení, včetně oněch Gabrielových vytoužených flitrů. Bohatá kapitalistická země nabízí také dostatek toaletního papíru,“ naznačuje Kinská.
Důležitou součástí Gabrielových show a vystoupení jeho kolegů v Československu a Německé spolkové republice jsou choreografie. V inscenaci se jich ujal Marek Svobodník.
Završení sezóny 2023/2024
Návrat krále završující letošní sezónu ve Švandově divadle tak navazuje na dramaturgickou linii uvádění autorských inscenací talentovaných českých tvůrců. Titul s hudebními vystoupeními současně doplňuje žánrovou skladbu současného repertoáru. „Retro muzikál s popovými melodiemi nabízí publiku podívanou a zábavu, v Návratu krále jde však zároveň o generační výpověď. Vyjadřuje se mimo jiné k tématu českého hrdinství a vznáší otázku, co vlastně drží naši společnost pohromadě. Může tím tmelem být ještě pop music nebo něco jiného? Skrze lehkost a nadhled se tak i nadále dotýkáme vážných věcí,“ uzavírá Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla.
Premiéra Návratu krále se uskuteční 25. května 2024 ve Velkém sále, nejbližší volné reprízy jsou naplánovány na 27. a 31. května a 17. června 2024.
autorka tiskové zprávy: Magdalena Bičíková
FOTO:
Další fotografie + kontakt na PR Švandova divadla: www.svandovodivadlo.cz
