Český varhanní festival oživuje historické varhany na známých i zapomenutých místech

/16.6. 2025/ Více než 80 koncertů po celém Česku nabídne 19. ročník Českého varhanního festivalu, který se koná od června až do prosince tohoto roku. Posluchačům představí varhany nejen velké a slavné, ale i ty méně známé, jejichž zvuk zůstává publiku utajen. Letos poprvé festival zavítá do Smečna, kde se nacházejí nejstarší varhany ve střední Evropě. „Nové koncertní lokality zahrnují například i Rožmitál pod Třemšínem, Kouřim, Velvary, Tetín, Němčice, Starou Boleslav, Sázavský klášter a Bečov nad Teplou,“ říká Adam Viktora, zakladatel a umělecký ředitel festivalu, který je i uznávaným varhaníkem. „Úplnou letošní novinkou bude výstava varhan v Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře. Výstavu doprovodí i série neformálních komentovaných koncertů a exkurzí. První koncert v podání Jaroslava Tůmy se zde bude konat v pátek 4. července od 18 hodin, další se pak uskuteční během července a srpna,“ dodává Adam Viktora. Interprety festivalu jsou i tentokrát vynikající profesionální varhaníci z České republiky a ze zahraničí. Program je průběžně zveřejňován na webových stránkách ceskevarhany.cz.

„Cílem Českého varhanního festivalu je propagace a záchrana historických varhan v Čechách,“ říká Adam Viktora. „Je to obří databanka autentických zvuků minulosti a neuchopitelně bohatý umělecko-technický odkaz předků. Varhan máme v přepočtu na obyvatele nejvíce na celém světě a jejich budoucnost je nejistá. Cílem je, abychom pro každé historické varhany vytvořili argument, proč je třeba o ně pečovat a zachránit je. I jeden koncert ročně může pro mnohé varhany znamenat jejich záchranu,“ vysvětluje Viktora.

Více o varhanách se letos zájemci dozvědí třeba právě v historické budově Hrádku, který je součástí kutnohorského Muzea stříbra. „Od 4. července do 21. září se zde uskuteční výstava varhan, kterou budou během léta provázet komentované koncerty a exkurze. Při nich se posluchači dozvědí více o principu funkce varhanního ústrojí a dějinách varhanářství, budou moci nahlédnout do útrob nástrojů a fyzicky se dotknout varhanních píšťal i měchů a poznat fascinující, jinak očím skrytý varhanní mechanismus. Tento projekt je zároveň symbolickým aktem, protože české varhany můžeme směle pokládat za národní stříbro a Kutná Hora je městem legendární varhanářské tradice,“ zdůrazňuje Adam Viktora.

Hudba, která chrání kulturní dědictví

Český varhanní festival není jen kulturní událostí, jeho smyslem je i osvěta a ochrana historických nástrojů. „Často jsou to nenahraditelné kulturní a technické památky. Díky festivalu tak mnozí lidé vůbec poprvé zjistí, jaký unikát v jejich obci vlastně mají,“ dodává Adam Viktora. Na koncerty chodí většinou lidé z nejbližšího okolí, v příhraničí také návštěvníci z Německa. „Mnozí nadšenci ale za historickými varhanami neváhají přicestovat i z velmi vzdálených míst. Koncerty pořádané v autentickém prostředí v podání výborných, pro věc zapálených varhaníků nabízejí zcela mimořádné zážitky,“ uvádí Adam Viktora sám špičkový varhaník. Kromě něj letos na festivalu vystoupí i další vynikající interpreti – například Jaroslav Tůma, Vladimír Roubal, Pavel Černý, Jakub Janšta, Přemysl Kšica.

Festivalové nej a letošní premiéry

Mezi festivalovými lokalitami se letos poprvé objeví Bečov nad Teplou, místo proslavené objevem unikátního relikviáře sv. Maura, kde se rozezní nově zrestaurované historické varhany. Nově letos zavítá i do Němčic, kde na varhany hrával Jakub Jan Ryba. Festivalový koncert se uskuteční také v Polné na Vysočině, kde se nacházejí největší barokní varhany v Čechách, v Kladrubech, kde je jeden z nejunikátnějších evropských barokních nástrojů, či ve Staré Boleslavi v poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie s cennými romantickými varhanami.

Každé varhany jsou originál

V České republice je asi 10 tisíc historických varhan. „A to je i velký závazek. O varhany je totiž nutno pečovat a musí se na ně hrát. Jakmile jsou vyřazeny z provozu, rychle chátrají,“ líčí Viktora. Varhany jsou podle jeho slov obrovský organismus s deseti tisící součástkami. „Každý nástroj je naprosto jedinečný, neexistují totiž ani dvoje stejné varhany. I to z nich dělá velmi vzácné a nenahraditelné památky,“ uzavírá Adam Viktora.

Festival podpořilo Ministerstvo kultury ČR, Středočeský, Ústecký a Plzeňský kraj.

www.ceskevarhany.cz

Nejbližší koncerty – kde a kdy

21. června Slaný, kostel sv. Gotharda
22. června Kladruby, Kostel Nanebevzetí Panny Marie
23. července Kutná Hora, Hrádek – České muzeum stříbra
24. července Horní Vltavice, Kostel sv Rodiny a sv. Jana Nepomuckého
25. července Štědrá, Kostel narozená Panny Marie
26. července Kašperské hory, Kostel sv.Mikuláše
27. července Zámek Týnec
28. července Bečov nad Teplou Kostel sv.Jiří
29. července Němčice, Kostel Nanebevzetí Panny Marie
30. července Deštná u Jindřichova Hradec, Kostel sv. Ottona
31. července Planá, Kostel sv.Anny

Český varhanní festival zavítá i tento rok do většiny krajů České republiky. Koncerty zazní v těchto místech:

Batelov, Bečov nad Teplou, Bechyně, Bělá nad Radbuzou, Bezno, Bohušovice nad Ohří, Bor, Bystré, Častolovice, Česká Kamenice, Děčín, Deštná, Dobroměřice, Dolní Hbity, Halže, Horní Vltavice, Horšovský Týn, Hranice, Chlumec, Choltice, Kašperské Hory, Kdyně, Kerhartice, Kladruby, Klášterec nad Ohří, Kouřim, Krásná Hora, Krouna, Kutná Hora, Kynšperk nad Ohří, Lelekovice, Lštění, Lubenec, Mělník, Mikulášovice, Mileč, Mýto, Mýto, Nalžovské Hory, Němčice, Nová Ves, Nový Bor, Olešnice, Opařany, Opatov, Osov, Paštiky, Písek, Planá, Plasy, Polná, Praha, Pšovka, Rožmitál pod Třemšínem, Sázava, Sedlec-Prčice, Slaný, Smečno, Smolnice, Sněžné, Solany, Spálené Poříčí, Stachy, Stará Boleslav, Staré Sedliště, Stříbřec, Svojkov, Šluknov, Štědrá, Tachov, Tatobity, Těchonice, Tetín, Troubsko, Třebušín, Týnec, Úterý, Velké Opatovice, Velké Popovice, Velvary, Vitice, Vlachovo Březí, Vršíček, Zlonice.

Víte, že…

síť kostelů byla na našem území koncem 18. století fascinujícím způsobem silně zahuštěná? Podle tehdejšího nařízení nesměl mít žádný obyvatel království do kostela dále než jednu hodinu pěší chůze. Proto přibližně do čtyř až pěti kilometrů od každého lidského sídla máme nějaký kostel či kapli. A kostel bez varhan bychom u nás v 18. století hledali jen těžko.

… Český varhanní festival založil roce 2007 varhaník a dirigent Adam Viktora? Za dobu své existence festival uspořádal již přes tisíc varhanních koncertů a exkurzí u významných varhan. Zúčastnily se jich desetitisíce nadšených posluchačů a obdivovatelů historických varhan po celém Česku.

Adam Viktora

Varhaník a dirigent Adam Viktora vystupuje na hudebních festivalech po celé Evropě, přednáší a koncertuje na mezinárodních varhanních kongresech, působí jako poradce v odborných komisích při restaurování významných historických varhan a nahrává pro evropské rozhlasové a televizní stanice.

Velký zájem věnuje historickým varhanám a aktivitám usilujících o jejich záchranu a propagaci. Je zakladatelem a uměleckým ředitelem Českého varhanního festivalu. Vyučuje varhanní hru na Konzervatoři v Plzni a historicky poučenou interpretaci na Akademii múzických umění v Praze.

Je uměleckým vedoucím souboru Ensemble Inégal, s nímž natočil více než 20 mnohokrát oceněných CD a uskutečnil bezpočet koncertních vystoupení na významných evropských festivalech jako např. Pražské jaro, Oude Muziek Utrecht, Musica Antiqua Brugge, Lufthansa Festival London, Bachtage Leipzig, Tage alter Musik Regensburg, Stockholm Early Music Festival a další. Adam Viktora se stal také výrazným představitelem procesu znovuobjevování díla českého barokního génia, Jana Dismase Zelenky. Založil a organizuje Zelenka Festival Praha – Drážďany a pořádá každoroční muzikologické kolokvium Zelenka Conference Prague. Se souborem Ensemble Inégal získal již čtyřikrát prestižní francouzské ocenění Diapason d´Or.

FOTO: