/13.5. 2026/ Český varhanní festival (ČVF) vstupuje do svého jubilejního 20. ročníku v unikátní kondici. S rozsahem čítajícím přes sto plánovaných koncertů, probíhajících od května do konce roku po celé České republice, se festival stává největším varhanním projektem na světě. Jubilejní sezóna oživí nejen desítky tradičních lokalit, ale představí i vzácné nástroje v místech, kde varhany utichly před celými dekádami.
„Před dvaceti lety byla mou vizí snaha vrátit varhanám část jejich společenské prestiže a ukázat, že se mohou opět stát živou součástí naší kultury. Začínali jsme skromně, s pár koncerty ročně. Dnes Český varhanní festival nabízí v rámci jednoho ročníku setkání s takovým množstvím historických nástrojů, které v mezinárodním srovnání nemá obdobu,“ uvádí zakladatel a ředitel festivalu, varhaník Adam Viktora.
Světový unikát v srdci Evropy
Zatímco prestižní evropské festivaly v Haarlemu, Norimberku či Paříži jsou vázané na konkrétní varhany či místo, Český varhanní festival funguje jako dynamický organismus s celoplošným dosahem. Využívá k tomu nejhustší varhanní síť na světě, kterou disponuje právě Česká republika.
Oživení zapomenutých pokladů
Filozofie festivalu je od počátku jasná: hlavní roli hrají samotné varhany a možnosti jejich prezentace. Ač patří angažovaní varhaníci mezi špičkové odborníky, nejedná se primárně o přehlídku varhanních virtuózů. Jde především o hledání a odkrývání autentického zvuku konkrétních unikátních nástrojů. Svou hru i zvolený repertoár plně podřizují specifickému charakteru jednotlivých varhan.
Páteř festivalu tvoří historicky cenné nástroje v místech jako Smečno (nejstarší varhany ve střední Evropě), Kladruby (výtvarnou podobu navrhl architekt Santini), Polná (největší dochovaný barokní nástroj v Čechách) nebo Plasy, Přelouč a Šluknov. Letos se mapa festivalu rozrůstá o další dvě desítky nástrojů, včetně mimořádných barokních varhan v Jindřichově Hradci, Dačicích či ve Žďáru nad Sázavou.
Exkurze na kůr: Hudba mezi nebem a zemí
ČVF nabízí návštěvníkům nejen poslech z kostelních lavic. Po mnohých koncertech jsou posluchači zváni k exkurzím přímo k nástroji, kde mohou zblízka vidět jeho fascinující mechanismus. Tento edukační rozměr doplňuje i spolupráce s Českým muzeem stříbra v Kutné Hoře, kde v rámci festivalu probíhá unikátní výstava varhan, workshopy výroby varhanních píšťal a neformální koncerty s odborným výkladem.
Cílem však není jen technické poznání, ale především duchovní prožitek. „Lidé hledají autenticitu a duchovní rozměr, který jim digitální svět nenabídne. Varhanní zvuk má nesrovnatelnou moc povznášet lidského ducha a hudba umožňuje posluchači porozumět některým věcem mezi nebem a zemí, kterým by jinak porozumět nemohl,“ dodává Adam Viktora.
Putování za historickým zvukem
Pozoruhodným jevem posledních ročníků je vznik komunity posluchačů, kteří za programem festivalu neváhají cestovat po celém území republiky. Toto putování za zvukem konkrétních nástrojů a jejich příběhy dává vzniknout specifické formě kulturního turismu. Návštěvníci tak objevují i místa stojící mimo hlavní turistické trasy, což v širším měřítku napomáhá k oživení zájmu o opomíjené kulturní bohatství českých regionů.
Poslání a záchrana dědictví
Hlavním posláním projektu je propagace a záchrana historických varhan jakožto ohrožené evropské kulturní hodnoty. Pravidelné koncertní využití varhan je pro ně životně důležité – vyžaduje totiž soustavnou údržbu i odbornou péči. V řadě lokalit se stal festival přímým iniciátorem veřejných sbírek a projektů vedoucích k opravám či celkovému restaurování vzácných nástrojů. „Varhany, na které se nehraje, chátrají. Pokud nástroji dopřejeme příležitost alespoň jednou ročně zaznít, výrazně tím zvyšujeme jeho šanci na přežití. Působení Českého varhanního festivalu dokázalo na mnoha místech aktivovat lokální patrioty a dodat jim motivaci k úsilí o zachování tohoto jedinečného odkazu minulosti,“ uzavírá Adam Viktora.
Více informací o programu a jednotlivých lokalitách naleznete na www.ceskevarhany.cz
FOTOGALERIE:




