1_MUDr Roman Fraško s kolegy z Kliniky GHC Praha při laparoskopické operaci kýly_foto Klinika GHC Praha_ repro zdarma

Kýla. Banalita, která může ohrozit život

/2.10. 2018/Kdo z nás nikdy nezkoumal svoje břicho, které většinou vidíme jako příliš velké? Neplatí ale, že za všechno, co v této partii přebývá, může tloušťka. Vyklenutí v oblasti břicha, pupku, ale i třísla nebo stehna bývá často příznakem kýly. A ta, když ji zanedbáme, může ohrozit i náš život. Kýla, ať už vrozená nebo získaná, přitom patří k rozšířeným onemocněním: podle České herniologické společnosti je v České republice ročně operováno více než 35 tisíc nemocných právě s touto diagnózou. Stejně jako v Evropě se tak jedná o vůbec nejčastější chirurgický zákrok.  Proč ale se zdánlivou banalitou, která někdy ani nemusí příliš bolet, hned spěchat na operaci? 

„Zjednodušeně řečeno, kýla vzniká nejčastěji tak, že orgán nebo tkáň „vycestuje“ ze svého přirozeného místa v tělní dutině někam jinam, což se navenek – jde-li o zevní kýlu – projeví jako boule pod kůží. Napravit tento stav lze jedině chirurgicky,“ vysvětluje je MUDr. Roman Fraško, Ph.D., chirurg z Kliniky GHC Praha. Ten zde kýlu operuje především laparoskopickou metodou s využitím nové formy zobrazení 4K, které poskytuje lékaři mimořádně ostrý obraz během operace. Pro pacienta pak laparoskopie znamená především menší zátěž a rychlejší zotavení.

Častý problém mužů i žen

„Pokud se kýla vyklenuje směrem ven a dá se tedy většinou dobře zjistit při základním vyšetření pacienta, hovoříme o zevní kýle. V případě, že se vyklenutí odehrává uvnitř dutiny břišní, hovoříme o kýlách vnitřních, které k diagnostice vyžadují použití zobrazovacích metod, jakými jsou například rentgenová vyšetření, ultrazvuk, výpočetní tomografie a magnetická rezonance,“ říká MUDr. Roman Fraško a dodává, kdo a jakou kýlou trpí nejčastěji: „Vrozené tříselné kýly se projeví už u malých dětí od narození do zhruba pěti let. Druhou skupinou obyvatel s nejčastějším výskytem tříselné kýly jsou pacienti mezi sedmdesátkou a osmdesátkou – z důvodu stárnutí vazivových tkání. S kýlou se na nás ale obracejí i mladé ženy po porodu. Zatímco tříselnou kýlou bývají z 90 procent postiženi muži, u stehenní kýly naopak tvoří 70 procent nemocných ženy. U kýly vnitřní je postižení u obou pohlaví přibližně stejně časté.“

Pozor na kouření, břemena i drsné diety

A jak se kýly vyvarovat? Zdravým životním stylem ani cvičením ji prý příliš neovlivníme, ale pozor bychom si měli dát na kouření. To vede ke kašli a tím zvyšování nitrobřišního tlaku. Některé studie také prokazují, že kouření zhoršuje kvalitu kolagenní tkáně.  A právě kolagen je důležitý pro pevnost a pružnost břišní stěny. Je-li břišní stěna oslabená, stačí úporný kašel, dlouhodobá zácpa, těhotenství a potíž je na světě. Vyvarovat bychom se měli zvedání těžkých břemen, nadváhy, ale také drastické diety a nadměrného hubnutí. Tělo pak postrádá důležité bílkoviny, vitamíny a svaly jsou zesláblé, což se může opět neblaze projevit na stavu břišní stěny.

Pomůže jedině operace

Záludnost kýly spočívá v tom, že kýla může, ale také nemusí, pacienta příliš bolet a obtěžovat. Což někdy svádí k tomu ji až tak rychle „neřešit“. Neléčená kýla se ale může uskřinout. To znamená, že orgánům obsaženým v kýle hrozí nedostatečné zásobování krví, začnou odumírat a může dojít až k zánětu pobřišnice. Okamžitá operace je pak doslova životně nutná. Proto lékaři doporučují podezření na kýlu vyšetřit bez zbytečných odkladů a s operací neotálet. „Jen u nemocných, pro které je operační zákrok příliš rizikový, zůstává variantou přikládání kýlního pasu. Jeho dlouhodobé nošení však vede k dalšímu ochabnutí svalstva břišní stěny,“ upřesňuje doktor Fraško.

Laparoskopicky nebo „klasicky“?

Principem operace kýly je vyprázdnění obsahu kýlního vaku zpět do břišní dutiny, po němž následuje odstranění neboli resekce vaku a plastika zeslabeného místa. „Plastiky tříselné kýly můžeme operovat otevřeně, z řezu v třísle, nebo minimálně invazivně, a to zpravidla, laparoskopicky,“ vysvětluje MUDr. Roman Fraško.

Výhodou laparoskopie pro pacienta je menší operační rána, a tedy i jizva, menší potřeba analgetik k utišení pooperační bolesti. Reakce organismu na stres je prokazatelně menší, zkracuje se tak délka pobytu v lékařském zařízení a rychleji probíhá také rekonvalescence. Pacienti si pochvalují i lepší kosmetický efekt a možnost rychlejšího návratu k běžnému životu. „Chirurgové na Klinice GHC Praha provádějí operace kýl jak laparoskopickou, tak otevřenou technikou. Vzhledem k nesporným výhodám laparoskopických operací jim však dáváme jako lékaři přednost a raději je volí i naši pacienti,“ říká doktor Fraško.

Rychlý zákrok, rychlé zotavení

Do břišní dutiny pacienta jsou malými řezy o velikosti asi 1 cm zavedeny potřebné nástroje a laparoskopická kamera. Síťka je pak vložena a upevněna mezi pobřišnicí na jedné straně a svaly a vazivovou tkání břišní stěny na druhé straně.  Poskytuje tak dobrou podporu zadní strany přední stěny břišní. „Většinu tříselných a pupečních kýl lze v GHC operovat v režimu jednodenní chirurgie, pokud to zdravotní stav klienta umožňuje. V ostatních případech se jedná o krátkodobou hospitalizaci na nadstandardních pokojích hotelového typu. Používáme nejmodernější přístroje a také 4K zobrazení, které poskytuje mimořádnou ostrost obrazu během operace, díky němuž můžeme operovat přesněji, šetrněji k tkáním a také kratší dobu,“ dodává lékař.

Podle něj je laparoskopie náročnější na dovednost operatéra, ale zároveň výrazně komfortnější pro pacienta. Je méně bolestivá a vyžádá si kratší dobu pracovní neschopnosti – přibližně týden až 14 dní, zatímco u otevřené metody je to několik týdnů. Vždy samozřejmě záleží i na typu zaměstnání, které pacient vykonává.

Ke zpevnění břišní stěny se někdy používá i speciálně tvarovaná trojrozměrná chirurgická síťka. Ta vytváří bezpečnější podporu tkáně až do jejího zhojení. Kýla je totiž onemocnění, které se může vrátit. „Díky síťce se však recidiva odoperované kýly snížila z původních pěti až deseti procent na přibližně jedno procento,“ uzavírá MUDr. Roman Fraško.

www.ghc.cz

Víte, že…?

Kýla může někdy signalizovat přítomnost jiného onemocnění, například zvětšené prostaty u mužů, nebo poruchu vyprazdňování stolice z důvodu zácpy či nádoru tlustého střeva.

Přibližně 80 procent tohoto onemocnění připadá na tříselné kýly, 10 procent tvoří kýly v jizvách a v přední části břišní stěny, 3 procenta představují kýly v oblasti pupku a na všechny ostatní zbývá zhruba 7 procent.

Kýly byly předmětem zájmu chirurgů od nepaměti – psaly tak vlastně i historii samotné chirurgie.

První zmínky o kýle a její léčbě ve starověké Mezopotámii se nacházejí v Chamurappiho zákoníku z doby před 3700 lety.

Mumie egyptského faraona Ramsese V., který vládl přibližně v letech 1145 až 1140 před naším letopočtem, měla diagnostikovanou tříselnou kýlu.  Pro léčbu tříselních kýl v Alexandrii byly užívány těsně namotané obvazy a fénická soška z roku 900 před naším letopočtem znázorňuje takto ošetřenou bilaterální kýlu.

První moderní operací kýly za využití narkózy provedl v roce 1882 italský lékař Eduardo Bassini.

Francouzští chirurgové Stoppa a Rives v 60. letech minulého úspěšně zavedli do praxe používání chirurgických sítěk.

FOTOGALERIE (náhledy):

Přílohy ke stažení